Modrava – národní parky a chráněná území je téma dnešního článku. Obec Modrava je známým centrem celoroční horské turistiky. Tvoří ji 3 původní osady: Modrava, Filipova Huť, Vchynice-Tetov. Leží v nadmořské výšce 985 m na soutoku tří potoků – Modravského, Filipohuťského a Roklanského a tímto soutokem vzniká řeka Vydra. Penzion Zlatá stezka najdete přímo v Modravě.
Modrava – součást národního parku ŠUMAVA
- rozloha: 69 ha, je největší ze 4 českých národních parků
- charakteristika: smrčiny, lesní porosty, slatě, rašeliniště, unikátní ledovcová jezera, bukové pralesy, horské louky, divoké řeky
- je zde 24 přírodních rezervací
- vznikl v r. 1991 z původního území CHKO Šumava
- dostal název „Zelená střecha Evropy“
- fauna: desítky ohrožených druhů živočichů i hmyzu
- množství značených turistických i cyklistických tras
- skvělé místo pro outdoorové aktivity: rybaření, kanoistika, rafting, cyklo výlety
- mnoho turistických zajímavostí a historických památek (středověký hrad Vyšší Brod, gotický kostel na Kvildě, barokní kostel Horní Planá…)
PŘÍRODNÍ REZERVACE BOUBÍNSKÝ PRALES Šumava
- okres Prachatice, součást CHKO Šumava
- byl vyhlášen v r. 1858
- v pralese je bukosmrkový porost
- rozloha: 695 ha
- část pralesa ohraničuje plot, který zamezuje vstup turistům
- stromy staré 400-500 let, mezi nejznámější patřil strom zvaný „Král smrků“, který byl bohužel zničen sněhovou vichřicí v r. 1970
- přes prales vedou naučné stezky, které vás dovedou k rozhledně na vrchu Boubín
NÁRODNÍ PAMÁTKA JEZERNÍ SLAŤ
Jezerní slať (někdy také nazývána Kvildská) patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání. Přírodní rašeliniště v obci Prachatice, najdete ji cca 2 km od Horní Kvilkdy. Vstup do rezervace je přes krátkou naučnou stezku (cca 350 m), která vede z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda – Horská Kvilda. U vstupu do rezervace je postavena osm metrů vysoká vyhlídková věž, umožňující krásné výhledy na téměř celé rašeliniště.
Vzniku rašeliniště pomohlo i zdejší klima. To je charakteristické vysokým úhrnem srážek a nízkými teplotami (v průměru 2 °C) po celý rok. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území, roste zde řada chladnomilných druhů rostlin a hmyzu. Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, rejsek horský a drobní ptáci. V zimě zde teplota klesá běžně pod -30°C.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezerni-slat-s-vyhlidkovou-vezi-v-narodnim-parku-s
Byla vyhlášena rezervací již v roce 1933. Výměra činí 208 ha, průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m a nejvyšší mocnost 7,6 m. Přes slať je viditelný zvláštně špičatý vrchol Antýglu (1 253 m). Výskyt velmi vzácných rostlin – bříza zakrslá, suchopýr pochvaly, kleč horská a další. Fauna je také zajímavá: vzácní živočichové jako tetřívek obecný, rys ostrovy nebo myšivka horská.